Na prodloužený čarodějnický výlet jsme se vydali na Šumavu, do Filipovy Hutě. Ubytovali jsme se v krásné chalupě, jejíž interiér je laděný ve stylu historické lodi Fram, na které se Fridtjof Nansen pokoušel dobýt severní pól. Ve středu jsme hned po příjezdu upálili dvě čarodějnice a pak si na ohni upekli buřtíky a klobásky. Druhý den za námi přišla čarodějnice opravdová, Kraxena, a chystala se nás sníst. Život si prý můžeme zachránit jedině tím, že jí seženeme 9 vzácných sošek. A tak jsme se vydali na strastiplnou pouť, a aby nám to dobře šlo, rozdělili jsme se do tří skupin – na Šmouly, Šmudly a Šreky.

​

První den jsme vyrazili na Antýgl, podél řeky Vydry a Vchynicko-tetovského kanálu až na Modravu. Po cestě jsme prozkoumali Hradlový most, obdivovali bobří práci na stromech podél Vydry a pokusili se zdolat první tři překážky ne cestě k jeskyni se soškami. Na chalupu jsme dorazili až okolo půl sedmé večer, a tak jsme měli čas tak akorát na večeři a regeneraci na další den.

​

V pátek jsme se vydali na Kvildu, kde jsme se pokusili pozorovat v oboře rysa ostrovida a jeleny evropské. U rysa jsme štěstí neměli, ale jeleny jsme viděli. Než jsme se vrátili na Kvildu, ještě se nám podařilo navštívit Jezerní slať a překonat pár dalších překážek.

​

V sobotu jsme se vydali na Tříjezerní slať a prozkoumali okolí Modravy. I tento den, stejně jako ty předchozí, nám přálo počasí, bylo hezky, poměrně teplo a tak jsme si výšlapy moc užívali. Také se nám konečně podařilo pomocí svitků a tajemných stél zjistit, jaké sošky čarodějnice potřebuje.

​

V neděli dopoledne jsme doputovali k jeskyni a podařilo se nám (i když ne úplně napoprvé) dodat Kraxeně správné sošky. Čarodějnice nám vrátila místenky i klíče od aut a šla si k obědu ulovit jiné nebožáky. My jsme uklidili Fram a vyrazili domů.