Po příjezdu jsme zjistili, že jsme nepřijeli na tábor, ale do kempu na Islandu. Jali jsme se tedy poznávat tento zajímavý kus země (třeba bylinky, sopky, gejzíry, ledovce a jiné islandské roztodivnosti). Večerní návštěva podivných stvoření, kteří si říkali Ásové z Ásgardu a tvrdili, že jsou bohové, nás ale ujistila, že zdejší pobyt vůbec nebude tak nudný. Sám nejvyšší Odin přiznal, že si nás sem nechal doručit, abychom mu pomohli s obří invazí z Útgardu.

V dalších dnech jsme se tedy zocelovali k boji proti obrům. Jenže než vůbec mohlo dojít k bitvě, podařilo se obrům lstí spálit Strom života a začínalo být zle. Navíc Ásové omylem (vlastně v tom měl prsty Loki - jako ve spoustě jiných průšvihů) zabili Baldra - Boha slunce. S tím už jsme museli něco udělat, protože žít potmě a v dešti nás nebavilo. Chtěli jsme ho vysvobodit od vládkyně podsvětí Hel, ale nechtěla ho vydat, tak jsme na ni zkusili jít přes zlato. Vypravili jsme se pro poklad Nibelungů, o kterém jsme se dočetli ve svitcích skřítků koboldů. Bohužel aby toho nebylo málo, poklad ukradl skřítek Fáfni, který se za trest proměnil v draka. Nezbylo nám nic jiného než se v noci vypravit za drakem a zlato mu valounek po valounku uloupit (stihli jsme se přitom posilnit i dračí krví!). Zbytek zlata ukradl drakovi Loki (asi ho hryzlo svědomí, že má celou tuhle šlamastiku na svědomí) a Hel nám Baldra vrátila.

Spolu s pokladem jsme našli také kouzelný prsten, což byla pro obry velká rána - a začali znovu zbrojit a páchat různá zvěrstva. Kupříkladu nám unesli Idunnu, která každý den rozdává Ásům zlatá jablka nesmrtelnosti. Nebo ukradli Tórovi kladivo. A navíc se bitky s obry stávaly každodenní samozřejmostí. Nakonec jsme získali tajný recept na čaj Pajty-Fujty, který nám dal sílu a s obry jsme nadobro uzavřeli příměří. Pak už jsme jen slavili a užívali si svobody. V houbách, které jsme každý den v Midgardu nacházeli, jsme objevili ingredience, díky nimž nám vyrostl nový Strom života, a vše bylo opět tak, jak má být.

Pobyt na Islandu byl vskutku islandský - deštivo, zimavo, mlhavo, ale občas nám Baldr také zasvítil :)).